pondělí 10. června 2013

Krásný a smolný víkend na Špičáku

O víkendu byla konečně slušná předpověď, rozhodli jsme se vyrazit letos poprvé na Špičák. Původně na jeden den, ale nakonec jsme zůstali i přes noc.

Bikepark

Trochu jsme měli strach, aby tratě nebyly poničené nedávnými dešti. Opak byl pravdou – trasy krásně upravené a bahno bylo jen na dvou místech. Přibyla také nová lajna s dropy – cca 2,5 až 3metrovými. Pak je nově upravený dolní lesík za přespotočákem – lajna s jedním menším kamenným dropem a pokračuje dalšími přejezdy kamenitých pasáží. Taky v horní půlce jsou některé dvojáky dosypané na lavice.

Nové vybavení

Já si jela hlavně splnit povinnost – skočit přespotočák. To se mi zadaří hlavně díky kratším klikám – konečně se na něj můžu bez rizika pořádně rozšlapat. Z nových pedálů od Martina jsem nadšená. Díky velkému množství pinů nemusím nohu nijak složitě usazovat.

Brzdy Saint

Další věc, na kterou jsem byla moc zvědavá, byly nové Saint brzdy. Překvapivě brzdily od první chvíle, i když byly komplet nové. Nejdříve se mi zdá, že se nedají moc dávkovat, ale po půlce kopce si na to zvyknu nebo se chod trošku změní. Když jsem o nich četla recenze, kde si uživatelé stěžovali, že brzdí až moc, musela jsem se pousmát. Asi s nimi opravdu nejeli na žádném kopci. Brzdný účinek je naprosto skvělý a předvídatelný – žádné polety přes řidítka se nekonají. Když potřebuji, tak bez námahy zastavím a to jsem přesně chtěla. Uvadání brzd vůbec nepřišlo v úvahu ani když jsem celý štrůdl probrzdila :) Křest ohněm ovšem bude ve Francii, kde nás čekají i sjezdy s převýšením 2000 m. Se všemi novými komponenty jsem zatím bez výhrad spokojená.

Tratě

Jak jsem už psala, tratě jsou vyhlazené, některé dvojáky v horní pasáži dosypané a nová lajna s dropy je pro mnohé rozhodně výzvou. Martin dává oba dropy, zbývá jen jeden s trošku nakopnutým/posílacím odpalem. Bohužel stále je zem dost nasáklá a pod dropy se tvoří koryta, takže další pokusy by byly nebezpečné.
Já jsem šťastná, že podruhé dávám přespotočák a také trochu prodloužený dvoják v horní části Black Friday před původním minidropem pod lanovkou. První pokus na něm byl okořeněn slovy z lanovky – to byla ale mrda – což taky byla, protože jsem si ho pamatovala kratší.
Končíme trochu dřív odpoledne, začíná totiž krápat a mě bolí šlachy na zápěstí, musím si ještě poštelovat páky.
Seženeme ubytování, večer pár piv na Blažence a těšíme se na další den.

Smolná neděle

V neděli je opravdu krásně, líp než v sobotu. Chceme fotit a vůbec si to pořádně užít. První jízda je jako vždy rozehřívací, po ní nahoře Martin zjišťuje, že má vzadu prázdnou gumu.

Řízlý plášť a bezdušáky bez mlíka jsou problém. Jedu dolů pro duši, Martin zatím čeká nahoře. Bohužel moje kolo, asi aby mi to nebylo líto, také vypovídá službu. V dolním lesíku za přespotočákem mi upadá přehazovačka. Nevěřícně na to koukám, protože jsem si jistá, že jsem ji nikde neurazila. Kladky mi vlají na řetězu a já nemůžu pochopit, co se stalo. S dost peprným slovníkem tlačím kolo dolů, volám Martina, který už jede lanovkou i s kolem dolů. Stejně jako já kroutí hlavou, co jsem s tím dělala. Bohužel nic, jen jsem jezdila a na Sram X7 bylo 35 dní ježdění příliš. Vypadlý nejt a přehazka na vyhazov.


Končíme teda brzy, mrzí mě to, chtěla jsem udělat fotky a taky si zajezdit. Na druhou stranu lépe, než kdyby se mi to stalo ve Francii několik kopců od domova. To by byl problém.

Souhrn:

  • pedály boží
  • brzdy bezkonkurenční
  • přespotočák splněno
  • zničená přehazka
  • ztracená čočka z pravého oka
  • nové kalhoty Platzangst – spokojenost
Teď už nás čekají jen dva týdny opravování kol a hurá do Les2Alpes a Les Gets.