pondělí 6. ledna 2014

Divadelní koutek - představení Nahniličko

Pokud by Vás náhodou napadlo navštívit hru Nahniličko v divadle Kalich, nedělejte to. Ani v případě, že dostanete lístky zdarma.

To jsme ovšem nevěděli, když jsme od Martinových rodičů dostali právě takové pozvání. Dozvěděla jsem, že je to komedie, která se hraje už více než 10 let a je stále vyprodáno. Fajn, řekla jsem si, to by mohlo být dobré. Obsazení Kraus, Holubová, Chýlková ... také neznělo špatně.

Prvním zklamaním bylo samotné divadlo, které má nedostatečnou kapacitu na počet židlí. Šatna je hned naproti vchodu, u ní obrovská fronta ve tvaru hada a kolem vás další a další příchozí. Na chvíli se postavit a popovídat není kam. Frontu na dámských záchodech ani netřeba zmiňovat, jako vždy v této situaci jsem bez ostychu šla na pánský. Interiéru divadla jsem si přes obrovský počet lidí ani nemohla všimnout. Martin mi ale později řekl, že ošuntělost asi frčí.

Úvodní scéna s 10minutovým kašláním třech postav, říkám si, asi chtějí absurdně upozornit na to, jak lidé v divadle kašlou? Následovala hádka manželů o tom, jak se vaří vejce. To už jsem pochopila, že dialogy budou dost levné a zkusím počkat, zda se třeba nevyvine děj. Kromě kulhajícího chlápka, který byl ve hře navíc, stupidních grimas Marthy Issové, Krause házejícího stále něco do skříně a rádoby vtipného přízvuku postavy mafiána jsem se toho opravdu nedočkala. Kdybychom v divadle nebyli s Martinovými rodiči, odešla bych po půl hodině. Bohužel se mi ani nechtělo spát a jen nevěřícně jsem koukala, čemu jsou lidé schopni se zasmát. Pravda, že paní vedle mě byla nadšená podobně jako já, ale jinak smích byl slyšet často. Když jsme se konečně dočkali přestávky, šatnářky na nás koukaly překvapeně, že odcházíme. Ale nebyli jsme sami. Viděla jsem asi 10 dalších lidí, kteří odešli.

Když to shrnu tak herci neměli co hrát, dialogy byly jak pro první stupeň základní školy a to je ještě přeceňuju. Děj 0, humor 0, situace 0. Pokud máte IQ větší než tolik, kolik stačí na zajištění motorických schopností, nechoďte na to. Bohužel se zde potvrzuje, že většině národa, která se zasměje i u Kameňáku, to asi stačí.