pátek 1. srpna 2014

Testování na Dolní Moravě


Jak už jsem minulý týden psala, byla jsem pozvaná na holčičí kemp, o něm si budete moci přečíst v novém čísle Vela, které vyjde 22. srpna. Hodně fotek je vystavených na FB Terezy Votavové. Zároveň s kempem byla na Dolní Moravě předváděčka nových modelů Specialized na rok 2015.
Výuka na kempu
Moc jsem se těšila do Jeseníků, protože tamní krajina mě při návštěvě Rychleb okouzlila. Nejinak tomu bylo i v areálu Dolní Moravy. Když jsme vyjeli nahoru lanovkou, bylo to tam všechno – výhledy, krajina, krásné cesty. Já měla program hodně nabitý, nestihla jsem se tedy projet po okolí, Martin ale mohl a našel dle jeho slov jeden z top přírodních sjezdů, jaký kdy jel. 

Celkově má areál hodně velký potenciál. Na jednu stranu od lanovky je národní park ale na druhou stranu mají povolení stavět a vypadá to, že se snaží. Zatím je hotový jeden základní 4km trail z kopce. Pro lidi, kteří jezdí alespoň trochu v terénu, je jednoduchý, při první jízdě jsem si říkala, proboha, co tady budu dělat. Ale nakonec jsem na něm jezdila opravdu ráda a až na několik hluchých míst mi přišel zábavný.

V sobotu bylo vrcholné představení „big S“ a odpoledne testování. To jsme si s Martinem ohromně užili! Nejdřív jsem měla za úkol otestovat nové dámské závodní kolo Era. Strávila jsem na něm celkem dost času a nějak jsem nemohla přijít na něco, co by mi na něm vyloženě vadilo. Když jsem z kola slezla, Martin se ptá: „Tak co, jaké to bylo?“ Odvětím: “Vyloženě mi na něm nic nevadí.“ Martin: „Hm, to kolo stojí čtvrt mega.“
No dobrý, kolo za čtvrt mega a já řeknu, že mě na něm vyloženě nic neštve. Asi už jsem dost zhýčkaná.
Po cyklostezce k vodě bych s tím asi jezdila ;-D
Martin testoval hlavně nový 650b Stumpjumper Evo a taky Enduro ve 29. Pak jsme zkusili i Demo 650b a musím říct, že takhle skákavého sjezďáka jsem teda nečekala. Dal se odlepit jak nic, dokonce jsem si i ve vzduchu trochu hýbla řidítkama! Ovšem jeho celková funkčnost a velká kola mě nenadchla. Holt Gamblera tak lehce neodlepím, ale je to žehlička.

Druhý den zkoušíme čerstvě postavené Enduro 650b. Nejdřív Martin sám, protože já jsem s holkama na silniční vyjížďce. Pak mi vychytrale říká: „Zkus si ho a řekni mi názor.“ Vyjedu na trail o pár minut později než Martin a potkávám ho pod zavřenou klopenkou, jak stojí a mluví s nějakým pánem. Vedle nich sedí asi jeho žena, vypadá odřená a v šoku. „Zavolali jste horskou?“ „Nemáme telefon.“ No to je výborný, jet na trail a nevzít si telefon, prý jim to v půjčovně poradili, aby si ho nerozbili. Nicméně odvoz se vyřeší a my jedeme sprintem dolů do půjčovny vyřídit, že paní spadla.Valíme to celkem v tempu a já si uvědomuju, že to enduro je fakt dobrý kolo. Krásně drží stopu, jde do vzduchu, je ovladatelné.

Pro jistotu sedáme na lanovku ještě jednou, abych si svůj závěr potvrdila. Martinovi říkám: „Já myslím, že je fakt dobrý“. Martin: „Já taky.“ Nicméně při druhé jízdě už pociťuji svůj obvyklý problém a nazývám ho "typische 650b scheisse". Prostě v určitých momentech, hlavně při větší rychlosti mi nejde utrhnout do zatáček. Chovala se tak Kona a chovají se tak všechna velká kola, čím větší, tím horší. Mávnu nad tím rukou, když to lidi chtějí, mají to mít, já mám uzíka a ten je zlatej. 

Ani jsem netušila, že když se budu celý víkend prohánět na tolika drahých kolech, že nakonec z toho vyjdu tak, že jsem ráda za svoje a to samé mi potvrdil i Martin.