úterý 4. listopadu 2014

Takže letos... Jak jsme si vlastně zajezdili?

Sezóna začala dost nadějně, když jsem na jaře najela přes tisíc kilometrů na testovacím kole. Měla jsem celkem dobrou fyzičku a těšila se, že to využiju. Ale hlavně kvůli počasí a několikaměsíční rekonstrukci se to úplně nepovedlo a po létě už jsem zase funěla do kopců. Na uzzi jsem strávila několik prodloužených víkendů a na sjezďáku kvůli věčnému dešti v Alpách asi pouhých 15 dní.

V říjnu jsme ještě stihli zavíračku Špičáku, také zčásti na mokru a já ještě trochu prolítla uzzi ve Statenicích. Na Špičáku ani před zimou nezaháleli a přidělali několik nových skoků.

Ladný dopad

Prostřední skok

Konečně jsem si skočila dolní 3 skoky v řadě na Špičáku, měla jsem z toho velkou radost
Uzzi je teď už rozebraná a připravená k prodeji. Sjezďák je zazimovaný. Dokonce to i vypadá, že od Vela nedostanu na zimu žádné kolo na testování, jelikož všechny značky začaly dělat dlouhé geometrie a na mě není velikost. Až se nějak dostanu z podzimních viróz a různých peripetií, které mě pronásledují, tak se chci věnovat hlavně posilování a možná i nějakému běhání? Uvidíme :)
A na čem budu jezdit příští rok? Tak to taky uvidíme :)
Výlet s uzzi do Statenic

Letos jsem se chtěla naučit whip, nepovedlo se, ani jsem to vlastně nezkoušela a tak při skocích furt vypadám vytuhle