neděle 14. června 2015

Enduro ve Statenicích


Tuto sobotu jsem prožila naprosto skvělé dopoledne ve Statenicích, kde pro nás místní stavitelé připravili závody. I přes to, že jsem strašpytel, který nezávodí, tak jsem u toho nechtěla chybět.
V týdnu o tom živě debatuji s Komem, spekulujeme, co všechno jet (enduro, DH nebo chainless) a kudy to asi tak povede.

Nebudu vás zatěžovat tím, jak moc se mi v sobotu ráno nechtělo závodit, jak sem si představovala sama sebe u vody s pivem, ale místo toho v devět ráno za ukrutného dusna cpu jekylla do svého citroena. Raději přibaluji integrálu, kdybych chtěla vymýšlet nějaké skopičiny.

Na parkoviště dojíždím mezi prvními nedočkavci, potkávám Štěpána s Tomášem z Rakovníka, oznamují mi, že zatím se nic neděje. V tom vedru nejsem skoro schopná nandat si boty, aby ze mě všude nelil pot, takže integrála zůstává v autě. Shromažďujeme se v lesíku, kde se na ranní enduro přihlašuje asi 15 lidí. Je tu opravdu jen pár nadšenců a jsem za to moc ráda, přesně v to jsem doufala, bude to bez stresu a mezi kamarády.
Registrace
Hlavní organizátor Tomáš nám rozdává čísla na přání (69; 3,14; 3 000 000 atp.), píšeme si časy startů a psychicky se připravujeme na to, že po startovním výstřelu budeme muset vypít panáka a nafoukat si zadní gumu. Poté nás čekají dvě RZ, obě mají asi kolem 1,5 km, prostě co možnosti lesa dovolují.

Půlka lesa je doslova zamlíkovaná, nemám moc tušení, jak se pojede, ale Tomáš nám to vysvětluje a je mi to o trošku jasnější. Panák a foukání gumy na startu je vážně zábava, samozřejmě, že každý včetně mě má spoustu chytrých průpovídek, jak to dělat nejlépe :-) No dojde řada i na mě, vybírám si rum s nápisem v azbuce a s kolkem, není to zlý. Gumu, kterou si každý předtím musel sám vypustit, nafouknu dílenskou pumpou celkem v pohodě a už to rozjíždím po lesní cestě.
Pumpování
Rozjezd s hecováním :-)


Martin mi na jekylla na moji prosbu nandal reverba, který se nám válí doma a docela ho i využiji. Sleduji mlíko a pálím to v klidu lesem. V prvním svahu je taková protivná ostrá klopenka, kterou se mi nedaří projet úplně podle mých představ. Poté se zase stoupá nahoru skoro až ke startu. Tam udělám jednu chybu a zabočím příliš brzy, hned na mě ale houknou a já se vracím na trať. Teď už to je jen dolů, podklad je hodně měkký, protože se jedou úplně nové stopy. V dolní části už je to uježděné. Myslím si, že jedu celkem klidně a vyrovnaně a nijak moc nechybuji.
Tady už jedu správně

V cíli leží kluk, který startoval přede mnou, vypadá, že zvracel, asi si nevybral tak dobrý rum jako já. Ihned se sbírám a tlačím nahoru, kde mám lahev s vodou. Po první části jsem vážně nadšená. Jízda na oči lesem, kdy se ještě snažím držet tempo, je prostě adrenalinový zážitek, který se mi často nenaskytne.

Při startu druhé RZ vynechávám panáka (přecijen jsem autem) a místo toho musím trochu popoběhnout ke kolu, aby se srovnaly rozdíly. Styl RZ je podobný, ale po jiných trailech. Opět se jede nejdříve kousek svahu dolů, poté zase nahoru a pak úplně dolů. Jen je tam jedna trochu záludná odbočka a pár lidí kvůli ní zabloudí. Já sice mezi nimi nejsem, ale chybuji v sypké klopence a poroučím se do prachu na zem. Takže se zase vloudila chybička ale zbytek tratě už jedu docela rozumně.
To už jsem byla vyválená, ale nijak jsem neutrpěla


V cíli jsem ulepená, zaprášená a šťastná. Musím říct, že jako moje první enduro to bylo naprosto ideální. Akorát obtížnost, akorát délka, aby na to moje bídná fyzička stačila.
Přijíždí týpek na starším giantu a říká, že mu to nějak špatně brzdí. Po minutě zkoumání přichází s kompletně prasklou zadní stavbou. No asi to byla opravdu hustá trať.
Vítěz v cíli

Kome na trase

V obou RZ se umisťuji na 7. místě, což mi přijde super, protože nějaké chybičky jsem sice udělala, ale celkově si myslím, že jsem jela docela slušně. Nejrychlejší byl Štěpán, který opět potvrzuje, jak moc univerzální biker je. Jekyll odvedl skvělou práci, to kolo reaguje za každé situace ihned na můj sebemenší podnět. Nijak se netopí ve zdvihu a čím víc do něj tlačím, tím lépe funguje a lépe se chová.

Po enduru se má jet DH a chainless. Já mám na odpoledne ještě další plány, takže si pouze projedu znovu obě RZ a pak zbaběle prchám, právě ve chvíli, kdy začíná první přeháňka.
Mockrát děkuji organizátorům za iniciativu a skvělé tratě, které budu nadále ráda navštěvovat. Kome obě RZ natočil – 1. RZ, 2. RZ.
Výsledky